Naše cesta k Bohu není odtažitá od reality; je to cesta, která se odvíjí přímo uprostřed všedního života. Inspirací nám je „Duchovní cvičení“ sv. Ignáce z Loyoly, praktický průvodce k objevování Boží přítomnosti ve všem, co nás obklopuje. Tato díla nás učí, jak nalézt svatost v běžných činnostech a jak žít každý okamžik s hlubším smyslem a účelem, vždy „k větší Boží slávě“.
Sdílej s námi spiritualitu,
která chce více a otevírá cestu k plnosti života
Od rytířských snů k zakladateli Jezuitů
Ignác z Loyoly, narozený v baskické šlechtické rodině, prošel cestou transformace z válečníka na zakladatele Jezuitů. Jeho cesta od rytířských snů přes zranění u Pamplony k hluboké duchovní proměně inspirovala založení řádu zaměřeného na vzdělání, duchovní růst a službu. Ignácův život a „Duchovní cvičení“ zůstávají věčnou inspirací pro hledání smyslu.
Poslání Tovaryšstva Ježíšova
Založení Jezuitů sv. Ignácem z Loyoly v roce 1540 odstartovalo cestu služby, vzdělávání a hledání spravedlnosti. Jako řád se věnujeme duchovní formaci, podpoře potřebných a šíření Božího slova ve více než 100 zemích. Naší silou je individuální doprovázení na cestě duchovního růstu, inspirované Ignácovými „Duchovními cvičeními“. Připojte se k nám v misi sloužit tam, kde je to nejvíce potřeba, a objevte smysl života v každodenním nasazení pro druhé.
Legendy a mýty
Jsou jezuité tajnou společností s temnými rituály?
Jezuitský řád je katolický řád, který je veřejně znám a působí ve vzdělávání, pastorační činnosti, v sociální oblasti či v misiích. Není tedy tajnou společností. Je součástí katolické církve a jejich bohoslužby jsou v souladu s katolickými tradicemi. Nemají žádné tajemné rituály.
V průběhu historie byli jezuité často terčem kritiky a protijezuitských kampaní. Už v 16. a 17. století docházelo k společenským a náboženským sporům, kvůli kterým byli jezuité obviňováni z tajných plánů. Jezuité se objevovali také v literatuře, zejména v dobových románech, kde byli často zobrazováni jako intrikáni. Tato literární díla mohla přispět k utváření pověsti jezuitů jako tajné společnosti.
Mají jezuité nadlidské schopnosti, jsou nebezpeční, mají politickou moc?
Jezuité jsou řeholníky, kteří se připravují před na své poslání delší formací a vzděláním, nemají žádné nadpřirozené schopnosti, působí v souladu s učením katolické církve. Věnují se především duchovním aktivitám, nemají tedy přímou politickou a nezapojují se do politických půtek.
Mýtus o tom, že jezuité mají politickou moc, má historické kořeny. Jezuité se vyznačovali vysokým stupněm vzdělání, organizovaností a oddaností katolické církvi. Díky svému vlivu ve vzdělávání, misiím a pastorační činnosti se stali důležitými aktéry v mnoha zemích. V průběhu historie jezuité získali vlivné pozice v církvi. V některých zemích byli poradci králů a významných osobností. To vedlo k vnímání jezuitů jako skupiny s politickým vlivem. Navíc vzniklo několik konspiračních teorií, podle kterých jezuité plánují státní převraty, zabývají se politickými intrikami a usilují o světovou dominanci. Tyto protijezuitské nálady vedly k posilování falešných pověstí o jejich moci.
Je pravdivý epigram “Českých knih hubitelé lítí, plesnivina, moli, jezuiti” K. H. Borovského?
Je důležité si uvědomit, že historické okolnosti se mění a tento výrok odráží stereotyp dané doby posílený především knihou Temno Aloise Jiráska. Jezuité se u nás věnovali vzdělávání a dokonce i pověstný Antonín Koniáš zničil jen knihy, které neměly větší hodnotu, sám pak byl velmi zdatným spisovatelem a překladatelem. Mezi jezuity bylo i v našich zemí mnoho literárně činných členů, kteří se naopak zasloužili o rozvoj české kultury. Patří mezi ně například Bedřich Briedel, významný básník, který zahynul při ošetřování nemocných morem.