Zamyšlení 8: Církev jako služebník, který připravuje cestu
Jan Křtitel připravil cestu Pánu tím, že pokorně sloužil – křtil, volal po obrácení, a nakonec „ustoupil stranou“, aby Kristus mohl růst. Jaká je role církve (tedy nás, pokřtěných) v adventu?
Kardinál Avery Dulles, jeden z nejvlivnějších amerických teologů 20. století, představil ve své slavné knize Modely církve různé způsoby, jak můžeme církvi rozumět. Jeden z nejmocnějších modelů pro adventní dobu je „Církev jako služebník“.
Podle tohoto modelu církev neexistuje sama pro sebe, jako uzavřená instituce. Její prvořadý „mandát je nastolit v tomto světě Kristovo království pokoje, spravedlnosti, lásky a smíření“. Církev je ve službě světu, podobně jako byl Kristus služebníkem.
Advent je časem, kdy si církev (každý z nás) musí připomenout, že není „pánem“, ale „sluhou“. Připravujeme Pánu cestu ne tím, že budujeme své vlastní hradby a chráníme svá privilegia, ale tím, že se dáváme k dispozici světu. Tím, že pokračujeme v Kristově díle osvobození a uzdravení.
Příprava cesty Páně v tomto druhém týdnu znamená ptát se: Jak naše společenství slouží potřebám světa? Kde jsme povoláni být hlasem spravedlnosti a nástrojem smíření?
Otázka k zamyšlení: Vnímám svou víru a příslušnost k církvi jako osobní privilegium, které mě odděluje od světa, nebo jako mandát ke službě tomuto světu?
