Jižní Súdán. Drastické škrty v humanitární pomoci Jižnímu Súdánu omezily, nebo dokonce znemožnily služby ve prospěch duševního zdraví a psychosociální podpory, čímž působí další zátěž již tak křehkého systému, který je silně závislý na humanitárních aktérech.
V reakci na tuto krizi Jezuitská služba uprchlíkům (JRS) nadále posiluje svůj komunitní přístup k těmto službám. Je to důležitý krok pro udržení chodu služeb, i když v menším rozsahu. Myšlenka tohoto přístupu je jednoduchá: komunity samy jsou prvními odborníky na svůj vlastní pocit pohody. Jsou první, kdo reagují, a čerpají ze svých znalostí místních zdrojů, kultury a strategií, jak se se situací vypořádat.
I bez rozsáhlého financování se komunity mohou nadále organicky vzájemně podporovat, pokud se jim dostává efektivní pomoci.
Důsledky omezování služeb ve prospěch duševního zdraví
Škodlivé mechanismy pro zvládnutí zátěžové situace se navýšily, zejména u mladých lidí, spolu s rostoucí mírou psychické tísně a znepokojivou eskalací pokusů o sebevraždu. Mnoho lidí, kteří kdysi našli stabilitu prostřednictvím integrovaného psychosociálního programu, nyní znovu bojuje s problémy, někteří zažívají recidivy nebo zhoršení svých příznaků.
Rodiny s dětmi se speciálními potřebami, které byly závislé na službách humanitární pomoci integrovaných s dalšími základními programy – jako je doplňková výživa a fyzioterapie – byly vážně zasaženy. Jejich děti zemřely.
Alamedin Abdulrahman, súdánský uprchlík, který pracuje s JRS jako domácí sociální pracovník v Jižním Súdánu, říká: „Viděl jsem mnoho organizací, které zavřely své kanceláře nebo drasticky snížily počet zaměstnanců. To na nás klade větší zátěž. Jako poradci dostáváme otázky jak od nově příchozích lidí, tak od těch, kteří již v táboře jsou, a musíme najít odpovědi.“
Komunity jako odborníci na svůj vlastní pocit pohody
JRS spolupracuje s místními vůdci, členy církve, konzultanty a domácími sociálními pracovníky v domácnostech z uprchlických i hostitelských komunit. Pomáhají identifikovat potřeby, zahajovat aktivity a odkazovat jednotlivce na další a specializovanější pomoc.
Domácí sociální pracovníci žijí a pracují v komunitách. JRS je proškolila v základních poradenských dovednostech a vybavila je potřebnými nástroji k poskytování okamžité psychosociální podpory, a zároveň propojovala lidi se specializovanými službami. „V osadě provádíme osvětovou činnost od dveří ke dveřím. Pořádáme ale také skupinové sezení uvnitř přijímacího centra, zejména pro nově příchozí. Potřebují postupně chápat, co se děje, jak se dobře usadit a jak se vyhnout problémům. Využívám svůj věk, svůj jazyk a svou národnost, abych lidem pomohl cítit se v bezpečí a přijati,“ pokračuje Alamedin.
V situacích vleklých krizí je investice do místních komunit zásadní pro zajištění udržitelnosti psychosociální podpory. Komunitní přístup je postaven na společné tvorbě řešení s komunitami, posilování místních kapacit, podpoře stávajících mechanismů svépomoci a posilování komunitních zdrojů a záchranných sítí. Aby byl tento model úspěšný, je nezbytné tyto kapacity upevnit a pečovat o duševní rovnováhu těch, kteří tuto roli podpory v komunitě hrají.
„Naše práce je klíčová, protože umožňuje lidem překonat stigmatizaci a strach. Tím, že do komunity přinášíme podporu, vytváříme bezpečný prostor, kde se členové mohou otevřít a hovořit o těžkostech, kterým čelí,“ vysvětluje Paulino, konzultantka programů duševní podpory v Jižním Súdánu.
Systém, který je třeba podporovat, ne podkopávat
Škrty v pomoci však poškozují velkou část pokroku dosaženého v posilování komunitní duševní a psychosociální podpory. Oslabují způsob, jakým organizace kdysi koordinovaly a spolupracovaly, a nechávají zranitelné lidi bez pomoci, kterou potřebují.
„Lidé potřebují programy podpory duševního zdraví. Někteří sem, do táborů nebo přijímacích center, přicházejí s myšlenkou, že jejich život skončil. Ale pokud pochopí ostatní komunity, pokud jsou vedeni k mezikomunitní vizi, mohou se navzájem podporovat. Mohou se stát jakoby velkou rodinou. To jim dává sílu začít znovu a stát se soběstačnými. Aby se i nadále starali o své děti a hledali práci,“ uzavírá Alamedin.
Zdroj: jesuits.global.
Foto: Fyzioterapeutické služby v Renku, Jižní Súdán.
