
Ekvádor. Skutečná změna začíná tam, „kde se bolest stává společnou záležitostí“, jak se říká na chodbách charitní instituce Hogar de Cristo. A tato změna nachází jméno a tvář v Monte Sinaí – v jedné z oblastí Guayaquilu nejvíce zasažených strukturální chudobou, zanedbáváním státu a násilím gangů. A přesto je to tam, kde naděje neumírá.
Již více než padesát tři let je Hogar de Cristo v Ekvádoru útočištěm, zdrojem inspirace a horizontem pro tisíce rodin, jejichž důstojnost byla narušena. Na tomto místě má jeho práce podobu transformativního doprovodu, utváření sítí, které se snaží dosáhnout sociální spravedlnosti prostřednictvím setkání s lidmi a závazku vůči komunitě.
Hogar de Cristo za doprovodu různých národních a mezinárodních partnerských organizací, které přijaly pozvání ke spolupráci, propaguje procesy sociální výstavby prostředí: od podpory vedení komunity přes rozvoj ekologických zahrad, vylepšení domova prostřednictvím mikroúvěrů a úsilí o péči o náš společný domov. To vše se děje s holistickým ekologickým přístupem, který řeší složitost vztahu mezi lidskými bytostmi a přírodou.
Každý den muži a ženy, teenageři a děti přepisují tento příběh. Ženy jsou vůdkyněmi oblastí, které bojují za přístup k základním službám; teenageři se učí robotiku v prostorách, kde dříve nebyla elektřina; ženy podnikatelky důstojně obnovují místní ekonomiku; mladí lidé se zdokonalují v angličtině díky programu Jesuit Worldwide Learning. Monte Sinaí ve skutečnosti není projekt: je to komunita v pohybu.
Tam, kde ostatní vidí periferii, vytvořilo Tovaryšstvo Ježíšovo centrum evangelní zkušenosti. Hogar de Cristo ukazuje, že naděje není myšlenka, ale každodenní praxe. Tato víra není diskurs, ale konkrétní akce za spravedlnost. A smíření začíná, když se necháme ovlivnit realitou toho druhého. V každém příběhu, v každém lidském boji a v každém triumfu Monte Sinaì znovu potvrzuje, že v komunitě neobjevujeme jen odolnost, ale samotnou podstatu naší sdílené lidskosti.
Zdroj/Foto: jesuits.global.