Francie. Více než dvě stě lidí z různých hnutí a komunit ignaciánské rodiny v Lyonu se 6. června sešlo v centru Saint-Marc na první setkání „ignaciánských bratranců“, zaměřeném na společenství, radost a sdílení. Den nabídl příležitost oslavit společné duchovní dědictví, a zároveň objevit bohatství rozmanitých charismat a způsobů služby církvi i těm na okraji. Následující svědectví, o které se podělil účastník a dobrovolník z Jezuitské služby uprchlíkům (JRS) v Lyonu, reflektuje tuto zkušenost a zdůrazňuje jak bohatství rozmanitosti ignaciánské rodiny, tak důležitost spolupráce při posilování jejího společného poslání.
První setkání „bratranců ignaciánské rodiny“ z Lyonu se konalo 6. června v centru Saint-Marc. Bylo to úžasné setkání s více než dvěma sty účastníky. Den začal hrou, jejímž cílem bylo podpořit interakci mezi přítomnými a umožnit všem propojit se a prožít pocit společenství od samého začátku v radostné atmosféře.
Následovala „mše, která si dává na čas“; zvala lidi k modlitbě a zamyšlení podle evangelijního příběhu o vdově, která dala vše, i to, co potřebovala k životu. Společná modlitba předložila Bohu obavy a naděje mnoha účastníků. Slavnost začala i skončila radostným průvodem s transparenty reprezentujícími všechna přítomná hnutí.
Poté jsme zasedli k jídlu, přičemž účastníci byli rozděleni náhodně, aby se mohli setkat a budovat vztahy s lidmi, které dosud neznali. Odpoledne nabídlo širokou škálu workshopů k zamyšlení, hrám a sdílení, při nichž každý kreslil na konkrétní „poklady“ jedno ze zúčastněných hnutí. Mezi workshopy patřila skupinová malířská dílna s haitským uprchlíkem a umělcem podporovaným JRS, bibliodrama, duchovní rozlišování, fotbalový zápas a kaligrafická dílna vedená Dominiquem Gonnetem SJ, zastupujícím jezuitskou komunitu Rue Sala a Sources Chrétiennes. Eccleria také nabídla workshop na téma „poklady práce“. Den zakončil krásný koncert chval a poezie, který v podvečer nabídlo Eucharistické hnutí mládeže.
Sjednoceni prostřednictvím Krista a služby chudým
Bylo to slavnostní a velmi přátelské setkání, které nabízelo příležitost objevit, čím se tato ignaciánská rodina může stát, když se specifické charisma každého hnutí propojí s ostatními.
Jako dobrovolník v lyonském týmu JRS jsem ze setkání odcházel s obrazem ignaciánské rodiny jako obrovského mostu pro uprchlíky a pro všechny „chudé vdovy“ evangelia. Jezuitská služba uprchlíkům mi připadala jako neokázalé zábradlí podél tohoto mostu – něco, co pomáhá lidem bezpečně a plynule se pohybovat od jednoho pilíře k druhému.
Pilíře tohoto mostu stojí vedle sebe a jsou spojeny Kristem a chudými, ke kterým nás Kristus neustále přitahuje. Most byl původně postaven díky příspěvku ignaciánských řeholníků a řeholnic a dále roste prostřednictvím komunit a hnutí, jako je Společenství křesťanského života, Eucharistické hnutí mládeže, Eccleria, MAGIS, Centrum pro ignaciánskou spiritualitu a mnoho dalších.
Den v Lyonu byl proto mnohem víc než jen setkání. Byla to příležitost objevit poklady, které s sebou nese každá část ignaciánské rodiny, a především si uvědomit, že tato různá charismata nejsou od sebe navzájem izolovaná. Spojuje je společná touha následovat Krista a sloužit těm nejzranitelnějším.
Zdroj/Foto: Jesuits in Europe / France.
