Slovinsko. Jak vážně berete environmentální krizi – lokálně i globálně? Proč katolická církev vyzývá k ekologické konverzi? A jakou roli v tom dnes hrají jezuité na Slovinsku i po celém světě? Nad těmito otázkami se zamýšlí slovinský jezuita P. Rok Bečan.
Slovinci jsou často hrdí na náš „zelený ráj pod Triglavem“, jak ho kdysi popsal spisovatel Ivan Cankar. Od turistiky a outdoorových sportů až po péči o životní prostředí, zemědělství a péči o naše přírodní prostředí je příroda hluboce zakořeněnou součástí naší národní identity. Vrcholy hor korunujeme kříži, oltáře zdobíme květinami, žehnáme své zemi a procházíme se poli a lesy, abychom utišili svá srdce v osobní modlitbě. V těchto chvílích se i my připojujeme ke starobylému hymnu svatého Františka z Assisi: „Chválen buď, můj Pane!“ – písni, která mysticky objímá nebe i zemi, život i smrt. Někdy nás vtáhnou i starší biblické verše o stvoření, jako je například Píseň tří mládenců v knize Daniel (Dan 3,51–90), která inspirovala samotného Františka.
Na květen 2025 připadlo desáté výročí vydání encykliky Laudato Si’ – „Chválen buď, můj Pane“ – kterou napsal papež František. Dokument, sepsaný srozumitelným jazykem, se zabývá ekologickou krizí holistickým způsobem a integruje sociální, technologické, morální, duchovní a vzdělávací rozměry. Pomohl, aby globální ekologická krize byla výrazněji nahlížena také z náboženského hlediska – téma, které bylo dříve omezeno na hrstku aktivistů a politických snah, jako například ty koordinované Programem OSN pro životní prostředí, založeným v roce 1972.
Priority jezuitů a péče o náš společný domov
„Péče o náš společný domov“ je jednou ze čtyř současných univerzálních apoštolských preferencí Tovaryšstva Ježíšova. Základy byly položeny během 34. generální kongregace a v roce 2010 byla spuštěna světová jezuitská environmentální platforma Ecojesuit. Na mezinárodní úrovni práci koordinuje Sekretariát pro sociální spravedlnost a ekologii, zatímco regionální sítě jsou podporovány místními delegáty. Na Slovinsku těží jezuitská environmentální mise z podpory ochránce přírody Jurije Dobravce.
Slovinští jezuité se dlouhodobě věnují ekologickému povědomí a duchovnímu spojení s přírodou. Otec Miha Žužek SJ seznámil studenty s divy přírody v Logu pod Mangartom; později v této cestě pokračoval bývalý báňský inženýr P. Tomaž Mikuš SJ. Mnoho mladých jezuitů našlo inspiraci mezi skauty – zejména v 5. lublaňské jednotce v Dravje – nejznámější z nich byl bývalý lesník P. Primož Jakop SJ. Další, jako například P. Miran Žvanut SJ, prošli Slovinsko za mír společně se Společenstvím křesťanského života a často kombinovali fyzickou aktivitu s duchovním vedením.
Možná jste se připojili k jedné z ranních meditativních procházek vedených jezuity na Lublaňský hrad nebo jste se zúčastnili Ekologických duchovních cvičení konaných v kostele sv. Ignáce na Pohorje – které letos vedl autor tohoto článku P. Rok Bečan SJ. Na mezinárodních akcích se mezitím můžete setkat s P. Peterem Rožičem SJ, který od roku 2024 organizuje interdisciplinární vzdělávací programy prostřednictvím Výzkumného institutu Laudato Si’ na Oxfordské univerzitě.
Svědectví P. Roka Bečana SJ
Jezuita z Lovrence na Pohorju P. Rok Bečan se v rámci studia ignaciánské spirituality v Madridu zaměřuje na ekologii. Z duchovního hlediska se zabývá změnou klimatu, znečištěním, úbytkem biodiverzity, dezertifikací a dalšími vzájemně propojenými otázkami (ekonomickými, politickými, agronomickými, urbanistickými). Zkoumá filozofické a morální kořeny ekologické krize, rozvíjí cesty k ekologické konverzi a hledá zdroje osobní motivace a společné inspirace k akci. Jeho studium zahrnuje dialog mezi vědou a vírou, teologii stvoření a osobní svědectví.
Jedním z jeho mentorů na Papežské univerzitě v Comillas je P. Jaime Tatay SJ, který se zabývá výzkumem posvátných přírodních míst a živých bytostí. Dalším je ředitel agronomické školy ve Valladolidu v Kastilii P. Felix Revilla SJ, který koordinuje dva praktické projekty: podporu ekologických zahradníků a online duchovní cvičení zaměřená na ekologická témata – letos s asistencí samotného P. Roka.
Během studií se P. Rok zapojil do hnutí Laudato Si’, založeného v roce 2015, které spojuje přes tisíc katolických ekologických organizací po celém světě. V roce 2024 se zúčastnil prvního ročníku kurzu integrální ekologie, který online vyučovaly římské papežské univerzity s více než třiceti mezinárodními instruktory. Mezi více než 700 účastníky si vyměnil nápady s učitelem z Hongkongu, dobrovolníkem z Karibiku, sestrami z Vietnamu a Filipín a členem Komise pro spravedlnost a mír v Jižní Africe. Jak místní ekologičtí animátoři, tak i mezinárodní vedení hnutí vyvíjejí poutavé materiály a iniciativy.
Specializovanějším fórem bylo centrum Laudato Si’ v Assisi, kde se vedly diskuze o tom, zda by křesťanské církve měly vyhlásit 1. září liturgickým „svátkem stvoření“. Od roku 1989 pravoslavné církve označují toto datum za „Den ochrany životního prostředí“ na základě návrhu Ekumenického patriarchátu Konstantinopole. Katolická církev se k tomuto datu připojila v roce 2015 vyhlášením Období stvoření, které probíhá od 1. září do 4. října. Diskuzí se zúčastnila i dr. Alenka Arko jako zástupkyně Mezinárodní teologické komise. Jejich shrnutí – dvě ekumenická a jedna katolická konzultace – nabízejí bohatý přehled doktrinální, liturgické a pastorační teologie. Biskupské konference z globálního Jihu, kde jsou chudí obzvláště zranitelní vůči změně klimatu a zneužívání životního prostředí, tuto iniciativu podpořily v dopise papeži.
Zdroj/Foto: Jesuits in Europe / Slovenia.
