Belgie. Komunita sv. Benedikta v Bruselu je již dvě desetiletí domovem jezuitů pracujících v evropských dílech. Nabízí nám vyprávění o společně prožitých chvílích.
Toto jaro v Belgii bylo překvapivě slunečné a teplé. Právě za této jasné oblohy se naše jezuitská komunita sv. Benedikta vydala z Bruselu na náš každoroční výlet. Zatímco obvykle usilujeme o kombinaci kultury a relaxace, letošní výlet nabyl hlubšího, zamyšleného tónu.
Rozhodli jsme se navštívit Ypres jako jeden z nejkrásnějších a historicky nejvýznamnějších klenotů Flander. Navzdory svému dnešnímu kouzlu je město navždy formováno tragédií první světové války. Pole obklopující Ypres byla kdysi místem nelítostných bitev, které si vyžádaly půl milionu životů. Mnozí z padlých nemají svůj hrob, pouze jména vytesaná do kamene.
Naše skupina navštívila Tyne Cot, největší hřbitov Commonwealthu, a také německý hřbitov v Langemarku. Je nemožné stát na těchto místech a nebýt dojat rozsahem ztracených mladých životů. Naše myšlenky se přirozeně obrátily ke konfliktům a obětem dnešního světa a naší cestě dodaly chvíle společné modlitby a ticha.
Obzvláště dojemným okamžikem pro naši komunitu bylo nalezení jména otce Willieho Doyla. Byl to irský jezuita a vojenský kaplan, který přišel o život při statečné záchraně zraněného vojáka. Bylo působivé ho zde uctít, zvláště když právě probíhá proces jeho blahořečení.
Den jsme zakončili procházkou krásnými ulicemi Ypres, kde jsme se radovali z bratrského společenství a spojení, které tyto cesty vždy přinášejí.
Zdroj/Foto: Jesuits in Europe.
