Úmysl papeže: Za kněze prožívající krizi
Modleme se za kněze prožívající krizi svého povolání, aby našli duchovní doprovázení, které potřebují, a aby je společenství podporovala v duchu porozumění a modlitby.
Životní krize se nevyhýbají ani kněžím. Papež Lev si to uvědomuje a jako jednu z příčin uvádí dnešní kulturní klima, které podporuje izolaci a sebestřednost. Téma otevírá i ve svém nedávném apoštolském listu o kněžské identitě (Věrnost, která vytváří budoucnost, 22. 12. 2025). Podle Svatého otce se objevují dvě pokušení pro věrnost kněžskému poslání – jednak mentalita založená na výkonnosti, podle které je to, co člověk dělá, důležitější než to, kým je; a na druhé straně zvláštní druh kvietismu, kdy „se ustrašeni světem okolo nás stahujeme do sebe, odmítáme výzvu evangelizace a přijímáme zlenivělý a defétistický přístup“. Lékem proti těmto pokušením kněžského života je podle papeže Lva vzájemná podpora v bratrském společenství, mít autentické a upřímné vztahy s lidmi a udržovat živý oheň pastýřské lásky.
Národní úmysl: Za kmotry
Modleme se, aby ti, kdo přijali úkol kmotrů, byli svým kmotřencům oporou, vzorem a inspirací.
Úlohou kmotrů je především duchovní podpora nově pokřtěných. Kmotři tak zastupují celé církevní společenství, které má (vedle rodičů u křtu dětí) odpovědnost za rozvoj a uchování milosti, přijaté při křtu (srov. KKC 1255). Na úlohu kmotra je možné pohlížet prostřednictvím tradice duchovního otcovství, jak ji zná tradice církve. Duchovní otcovství nebo mateřství je vždy založeno na vztahu, není pouhou formalitou. Kmotr nebo kmotra tedy mohou být opravdovými průvodci těch, kdo jim byli takto svěřeni, aby je doprovázeli svou modlitbou a sdíleli s nimi osobní zkušenost vlastního života s Bohem. Nakonec se pro ně mohou stát opravdovými přáteli, kteří je dokáží duchovně doprovázet a pomáhat jim při rozlišování Božího působení v jejich životě.
