Mnichov. Středoevropská provincie Tovaryšstva Ježíšova se zamýšlí nad nedávným zahájením beatifikačního procesu otce Alfreda Delpa, jezuitského kněze a bojovníka odboje, popraveného národními socialisty 2. února 1945. Jeho život je příkladem jezuitského povolání prožívaného s odvahou, intelektuálním nasazením a neochvějným závazkem ke spravedlnosti a nabízí zdroj inspirace pro současné jezuity a laické spolupracovníky v celé Evropě.
V pondělí 2. února se konala slavnostní mše v katedrále Panny Marie v Mnichově, která oficiálně zahájila beatifikační proces P. Alfreda Delpa. Mši na svátek Uvedení Páně do chrámu, který je Dnem zasvěceného života, předsedal arcibiskup Mnichova a Freisingu kardinál Reinhard Marx. Během slavnosti, po projevu vicepostulátora P. Toniho Witwera SJ, kardinál Marx formálně zahájil proces beatifikace a jmenoval členy církevního tribunálu odpovědné za dohled nad celým procesem.
„Pro národní socialisty bylo křesťanské přesvědčení Alfreda Delpa o svobodě a důstojnosti všech lidí tak velkou hrozbou, že ho uvěznili, ponižovali a nakonec popravili,“ řekl kardinál Marx. „Jeho beatifikaci zahajujeme s plným vědomím toho, že i dnes se ozývají hlasy, které vnímají útlak druhých jako znamení síly. Stavíme se proti nim: společnost nedělá silnou násilí, nenávist ani nacionalizmus, ale lidskost, spravedlnost a svoboda.“
Svědek víry a odporu
Otec Delp (1907–1945) se zapsal do dějin jako svědek víry tváří v tvář tyranii. V roce 1926 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a stal se redaktorem jezuitského časopisu Stimmen der Zeit (Hlasy doby). Poté, co byl časopis nacisty zakázán, působil od roku 1941 jako rektor kostela sv. Jiří v Mnichově-Bogenhausenu a kázáními a spisy se vyjadřoval proti nacistické ideologii a jejímu nepřátelství vůči křesťanství.
V roce 1942 se Delp prostřednictvím svého provinčního představeného spojil s Kreisauským kruhem, skupinou intelektuálů a politiků, kteří plánovali budoucí společenský řád v Německu. Přispíval poznatky z katolického sociálního učení a spravedlnosti a do jejich diskuzí nabízel perspektivu založenou na víře. V červenci 1944 byl zatčen kvůli svým vazbám na Kreisauský kruh a spiknutí proti Hitlerovi z 20. července, ale zůstal neochvějný ve své víře. Jeho spolubratr Franz von Tattenbach SJ přijal jeho poslední sliby ve vězení, přestože měl Delp svázané ruce.
Delp, odsouzený k smrti v lednu 1945 Lidovým soudem, napsal: „Mým zločinem je, že jsem věřil v Německo i po možné hodině nouze a temnoty… jako katolický křesťan a jako jezuita.“ Byl popraven 2. února 1945 na popravišti Plötzensee v Berlíně a jeho popel byl rozptýlen na berlínských splaškových polích.
Proces blahořečení
Se zahájením diecézní fáze Delpova blahořečení jsou všichni věřící vyzváni, aby církevnímu tribunálu poskytli informace, ať už se týkají jeho života, díla nebo modliteb vyslyšených na jeho přímluvu. Tribunál bude vyslýchat svědky a posuzovat Delpovy spisy, publikované i nepublikované, se zaměřením na jeho pronásledování, věznění a mučednictví. Očekává se, že tato diecézní fáze bude trvat několik let. Poté se proces přesune do římské fáze pod vedením generálního postulátora vatikánského Dikasteria pro svatořečení.
Život otce Alfreda Delpa SJ zůstává silným důkazem jezuitské věrnosti, odvahy a intelektuálního a duchovního nasazení tváří v tvář útlaku – svědka, jehož příklad nadále inspiruje jezuity a všechny, kdo dnes hájí spravedlnost a lidskou důstojnost.
Zdroj/Foto: Jesuits in Europe/Germany.
