Jezuitský řád je katolický řád, který je veřejně znám a působí ve vzdělávání, pastorační činnosti, v sociální oblasti či v misiích. Není tedy tajnou společností. Je součástí katolické církve a jejich bohoslužby jsou v souladu s katolickými tradicemi. Nemají žádné tajemné rituály.

V průběhu historie byli jezuité často terčem kritiky a protijezuitských kampaní. Už v 16. a 17. století docházelo k společenským a náboženským sporům, kvůli kterým byli jezuité obviňováni z tajných plánů. Jezuité se objevovali také v literatuře, zejména v dobových románech, kde byli často zobrazováni jako intrikáni. Tato literární díla mohla přispět k utváření pověsti jezuitů jako tajné společnosti.

Jezuité jsou řeholníky, kteří se připravují na své poslání delší formací a vzděláním, nemají žádné nadpřirozené schopnosti, působí v souladu s učením katolické církve. Věnují se především duchovním aktivitám, nemají tedy přímou politickou moc a nezapojují se do politických půtek.

Mýtus o tom, že jezuité mají politickou moc, má historické kořeny. Jezuité se vyznačovali vysokým stupněm vzdělání, organizovaností a oddaností katolické církvi. Díky svému vlivu ve vzdělávání, misiím a pastorační činnosti se stali důležitými aktéry v mnoha zemích. V průběhu historie jezuité získali vlivné pozice v církvi. V některých zemích byli poradci králů a významných osobností. To vedlo k vnímání jezuitů jako skupiny s politickým vlivem. Navíc vzniklo několik konspiračních teorií, podle kterých jezuité plánují státní převraty, zabývají se politickými intrikami a usilují o světovou dominanci. Tyto protijezuitské nálady vedly k posilování falešných pověstí o jejich moci.